I když začala DofE plnit až na vysoké škole, dokončila všechny tři úrovně. Thi Diem Nguyenová, nebo taky Jenny, se do programu zapojila v rámci DofE online. Co se o sobě naučila? A co si z celého programu odnáší?
Pamatuješ si, kdy jsi v DofE začínala? Co tě na programu zaujalo?
S DofE jsem začala až na vysoké škole na konci svého bakalářského studia. Hledala jsem způsoby, jak být více aktivní i mimo školu, jelikož jsem i po dlouhých hodinách strávených na přednáškách měla spoustu energie a elánu. DofE pro mě představovalo způsob, jak se věnovat různým aktivitám naráz, a jak sledovat mé pokroky během několika měsíců. Ve výsledku už to nebylo jen o tom mít záznam do aplikace ORB, ale o tom co všechno jsem dokázala. Zároveň mě na DofE zaujalo, že podporuje mladé v jejich rozvoji, v různých dovednostech a nezaměřuje se jen na jednu aktivitu , jak bývá u jiných programů. Rozhodovacím faktorem byla i expedice, kterou jsem vnímala jako skvělou výzvu a dobrodružství s přáteli.
Kdybys to měla shrnout, co ti DofE dalo?
DofE mě určitě naučilo lepší organizaci mého volného času a jak je důležité, aby se člověk neustále rozvíjel a nebál se výzev. Díky expedicím jsem získala i cenné zkušenosti pro pobyt v přírodě, schopnost se orientovat v neznámém prostředí i bez chytrého telefonu s GPS a improvizovat. Třeba ned moje první expedice začala tím, že jsme dojeli se skupinou do jiného města. Věděli jste, že se z pardubického nádraží dá autobusem dostat do dvou měst jménem Dolany a je celkem důležité si uvědomit, do kterého z nich plánujete cestu? My to zjistili hned začátku expedice. Týmová práce a vzájemná důvěra, kterou jsme si k sobě díky plánování expedice vytvořili, byly klíčové, aby ani jeden z nás nepropadl panice a jen jsme malinko poupravili svůj cíl a vesele se vydali na cestu. Z DofE si odnáším spoustu nezapomenutelných vzpomínek z expedic a nových přátel.
Jak teď zpětně svou účast v programu hodnotíš?
Program mi pomohl lépe si organizovat čas a najít si aktivity, které mě naplňují. Ale hlavně mě naučil, že když si člověk stanoví cíl a je důsledný, dokáže toho opravdu hodně. Získala jsem nové dovednosti, posílila své sebevědomí a poznala skvělé lidi, kteří mě na té cestě inspirovali a podporovali. DofE mi otevřelo nové obzory a ukázalo mi, že rozvoj nemusí být jen o studiu nebo práci, ale že i drobné kroky v osobním životě vedou k velkým změnám.
K dosažení cílů někdy stačí trochu motivace a disciplíny
Mohla bys stručně shrnout, čemu se věnovala na jednotlivých úrovních?
V rámci dovedností jsem se nejprve věnovala zlepšení své španělštiny, to už jsem během některých svých dovolených zúžitkovala. Zapsala jsem se na kurz němčiny, díky tomu se dokážu alespoň malinko domluvit s rodinou v Německu. Ve zlaté úrovni jsem si dala za cíl čtení před spaním, abych jako mnozí lidé nepropadla scrollováním na sociálních sítích. Přiznám se, že to stále dělám, ale jsou večery, kdy místo mobilu sáhnu po knížce.
V rámci bronzové úrovně jako pohyb jsem si zvolila jógu, abych předešla různým bolestem zad, ostatně k józe jsem se i během zlaté úrovně vrátila a dokonce jsem si sestavila vlastní soustavu asán, které doteď ráno cvičím. Kromě jógy jsem měla ještě během stříbrné výzvy plavání, což byla celkem výzva během zimních měsíců, kdy motivace ranního vstávání a plavání klesala s rostoucí ranní tmou.
V rámci dobrovolnictví jsem se věnovala doučování a taky projektu EDISON pro mladé lidi na českých školách, který rozšiřoval povědomí o jiných kulturách. Úspěšně jsem vedla dvě realizace projektu, který už byl na patnácti školách v Česku.
Co nejdůležitějšího se v rámci DofE naučila?
Že je důležité se pořád rozvíjet a taky, že školou vzdělávání nemusí zdaleka končit. Taky jak moc důležité je, mít kolem sebe lidi, kteří člověka podporují a motivují k tomu se posouvat stále dál. V neposlední řadě taky to, že je v pořádku, když věci nevyjdou úplně podle plánu. Je důležité se umět přizpůsobit a uvědomit si, že chybami se člověk učí a občas i cesta je cíl. Zní to jako klišé, ale je to pravda. Jsem vděčná za přátelé i za svého mentora Marka, kteří mě touto cestou několik let doprovázeli a podporovali. Je krásné vidět, jak moc toho člověk i za ten krátký čas dokáže. Stačí jen trochu motivace a disciplíny.
Změny v životě teď beru s větším klidem
Cítíš, že ses díky DofE nějak změnila nebo posunula?
Určitě! Jsem mnohem víc sebevědomá. Nebojím se stát za svým názorem a za svými pocity, ačkoliv se to mnohdy nemusí mnoha lidem zamlouvat. Samozřejmě jsem i otevřená názoru jiných a snažím se vidět jejich pohled na věc. Například toto jsem si několikrát vyzkoušela během expedic. Také jsem si díky dobrovolnictví uvědomila, jak i byť malinká aktivita může pozitivně ovlivnit několik desítek až stovek lidí.
Myslíš, že některé zkušenosti, které jsi v DofE získal, využiješ i v budoucnosti? Nebo už jsi něco využila?
Jsem si jistá, že španělštinu i své základy němčiny se mi budou během cestování hodit. Stejně tak schopnost orientovat se v papírových mapách a v přírodě. Před DofE jsem nikdy nebyla ani stanovat, takže už i mimo expedici jsme s kamarády vyrazili pod stan a já mohla přispět plným dílem. Také díky zkušenostem z první expedice, kdy nakonec vše proběhlo jinak, než jsme plánovaly, teď beru jakékoliv změny v životě s větším klidem než dřív.
Daří se ti v některých aktivitách, které jsi dělala v rámci DofE, pokračovat?
Jógu jsem od bronzové úrovně nepřestala dělat, zařadila jsem jí do své pravidelné rutiny. Baví mě objevovat nové studia a dokonce jsem si vyzkoušela i aerojógu! Možná jednoho dne bych chtěla jet i na nějaký hezký jóga retreat. Díky zlaté úrovně jsem si i našla cestu zpět ke čtení. A momentálně jsem sama sobě dala výzvu přečíst 100 knih za jeden rok. Zatím mám přečtených krásných 53 knih, tak možná si i ten cíl další rok navýším. Sice aktivně nepokračuji ve své dobrovolnické činnosti, ale stále si udržuji kontakt se studentskou organizací AIESEC, která v projektu dále pokračuje, ale už pouze v roli mentora.
Kdybys mohla vybrat jeden nebo dva zážitky, na které ráda v souvislosti s DofE vzpomínáš, co by to bylo?
První bude mnou již zmiňovaná první expedice, kdy jsme dorazili do špatného města Dolany. Ta prvotní panika a zmatek, které přešli ve smích, když jsme stáli uprostřed náměstí s mapou a zjistili jsme, že se neshoduje s žádnou, kterou máme. Posezení u malého jezera a pozorování hvězd, které ve městech kvůli světelnému znečištění nejde vidět. Úplně první noc ve stanu, kdy jsem usnula únavou ale zároveň se skvělým pocitem, že i přes prvotní změny v expedici, je to vlastně krásné dobrodružství a zážitek.
Tohle není asi úplně zážitek, ale lidi, které jsem díky DofE poznala. A u kterých mám to štěstí pozorovat, jak se i díky DofE posunuli někam dále v životě, jak si plní své sny o cestování a vysněné škole. Lidi, kteří se díky DofE dostali ven ze své ulity a věří si víc. To je něco, co se člověku jen tak nepoštěstí.
Plnění DofE online mi určitě ušetřilo čas
DofE si plnila v rámci online varianty programu. Jaké to bylo vlastně s vedoucím vídat v online prostoru a ne fyzicky?
Na jednu stranu vidím v tom neuvěřitelné výhody v tom, že jsme mohli kdykoliv naplánovat schůzku jak se nám to zrovna v rámci našeho vytíženého života hodilo. Ušetřilo nám to spoustu času hledáním času během dne, abychom se třeba sešli osobně. Na stranu druhou má to své kouzlo, když se člověk setká osobně se svým mentorem a má možnost v tváří v tvář spoustu věcí probrat. Já s mým vedoucím Markem jsme se vlastně poprvé osobně setkali až po mém dokončení zlaté úrovně a to u příležitosti natáčení videí pro DofE v Praze. Pro mě to bylo super ho konečně osobně vidět a zároveň tak prazvláštní, že se vlastně vidíme mimo monitor počítače. Upřímně, kdybych se vrátila v čase, tak udělám stejné rozhodnutí, přece jen v dnešním světě už je nový normál mít online schůzky, a ušetří to spoustu času.
Co bys vzkázala někomu, kdo váhá, jestli se do DofE zapojit?
Byla jsem taky nerozhodná a na vašem místě. Nelituju ani minutu toho, že jsem do toho šla. DofE je opravdu pro každého, může se plnit kdekoliv a kdykoliv. Člověk si sám vybere činnosti, kterého zajímají a baví, takže pravidelné plnění aktivit není žádná dřina, ba naopak je to zábava a člověk si tím dělá radost. Navíc poznáte, že chvíle strávené s přáteli na expedicích patří k těm nejlepším, nebo i expedice s cizími lidmi je jen jedno velké dobrodružství a možnost poznat podobně nadšené aktivní.
