Sedmnáctiletý Tomáš Kubálek aktuálně čeká na svou první, bronzovou ceremonii. Certifikát a odznak si přebere už v březnu. Student pražské Střední průmyslové školy na Proseku si jako cíl v dovednosti vybral „postavit funkčního a rychlého robota na sprint“. To nejen splnil, ale se svým robotem se dokonce zúčastnil mezinárodní soutěže v Estonsku. Ten jeho skončil v silné konkurenci skoro čtyřiceti strojů čtvrtý.
Tomáši, jako cíl v dovednosti na bronzové úrovni DofE sis zvolil „postavit funkčního a rychlého robota na sprint“. Proč právě tento cíl?
Projekt s robotem jsem měl už lehce rozdělaný. A přišlo mi jako skvělý nápad v něm víc pokračovat právě skrze DofE.
Jak vlastně taková stavba robota vypadá?
Už na začátku jsem věděl, že se chci zúčastnit soutěže Robotex International v Estonsku. Vybral jsem si kategorii “LineFollower”. Jde vlastně o sledování čáry, robot má za úkol co nejrychleji projet dráhu označenou černou čárou na poli.
Podle referencí konkurence i nějakých jiných návrhů jsem si zkusil vymyslet svého vlastního robota. Potom už jsem zpracovával a postupně vyvíjel 3D model pro 3D tisk, pak taky plošný spoj s mikroprocesorem a senzory na sledování čáry. Do sestaveného robota jsem potom nahrál kód, aby uměl čáru sledovat. Nakonec jsem si ještě udělal formy na gumová kolečka a ty jsem odléval s různou mírou měkkosti.
Po prvním „oživení” robota se samozřejmě vyskytly problémy. Takže jsem potom ještě ladil kód tak, aby dráhu projížděl co nejrychleji a nejpřesněji.
Takže si vlastně při stavbě robota využil to, co se učíš ve škole. Co bylo na celém procesu nejnáročnější?
Asi pájení malých součástek, hlavně mikroprocesoru, který je elektrostaticky citlivý. Hodně času mi zabraly i úpravy kódu pro co nejlepší jízdu robota.
Lepší byli jen rumunští roboti
Se svým robotem ses vydal na soutěž do Estonska. Jak se vlastně v kategorii LineFollower soutěží?
Robot má za úkol projet jasně vyznačenou trasu černou čárou za co nejrychlejší čas. Zrovna trasa v Tallinu obsahovala různé typy zatáček, křížení, smyček a dvě rovinky. Takže robot musel být připravený na každý aspekt dráhy.
Ty sis vybral kategorii s poměrně velkou konkurencí, bylo vás tam celkem 37. Gratuluju ke čtvrtému místu!
Díky moc. Na samotné soutěži bylo skvělé vidět spoustu nadšených lidí z oboru, například z Indie, Číny, Japonska, USA, Francie nebo Saudské Arábie. Pro mě se ale stal zásadním tým z Rumunska, který mě porazil. Měli celkově tři téměř identické roboty. A tak jsem skončil až za nimi na čtvrtém místě. Ale i tak to beru jako velký úspěch a vím, co do příště vylepšit.
Na svého robota si dokonce využil podporu z Fondu DofE. V čem konkrétně ti pomohla?
DofE mě velmi podpořilo a jsem za to moc rád. Peníze jsem využil na motory a filament (pozn. základní materiál pro tisk na 3D tiskárně) pro tištěné díly. Oboje jsem opravdu využil. Moc mi to pomohlo a děkuji za podporu!
V DofE jsi na konci loňského roku splnil bronzovou úroveň. Co tě vlastně vedlo k tomu se do programu zapojit?
Rád plním výzvy. A když jsem se dozvěděl, co vše v rámci DofE můžu dělat, tak jsem se do toho okamžitě pustil. Podívali jsme se s DofE například do zákulisí Žižkovské věže, což bylo něco neskutečného.
DofE je skvělá zkušenost
Jaké cíle sis stanovil v dalších oblastech – pohyb a dobrovolnictví? A jak ti šlo plnění jednotlivých oblastí?
V oblasti pohybu jsem si stanovil za cíl běhání a to jsem pilně plnil. V dobrovolnictví jsem si nebyl tak jistý, takže jsem zvolil výpomoc rodičům a prarodičům. Navrhoval jsem a následně na 3D tiskárně tisknul různé díly do aut nebo domácnosti.
Jak vnímáš celé plnění bronzové úrovně? Co ti to dalo?
Byla to skvělá zkušenost, poznal jsem nové lidi. A řekl bych, že mě to posunulo o něco dál, jsem o něco disciplinovanější a vím, čeho jsem teď schopný.
Čeká tě teď na jaře bronzová ceremonie. Budeš v DofE dál pokračovat?
Určitě. Hned po splnění bronzové úrovně jsem se přihlásil na stříbrnou a už se moc těším, jak ji začnu plnit. Chtěl bych opět pokračovat v tom, co dělám teď – ve stavění robotů. A uvidíme, kam se posunu.
