Výstup z komfortní zóny je díky DofE moje nové hobby, říká členka Mezinárodní rady programu Eliška Křížová 

Česká republika má už skoro tři roky svou zástupkyni v Mezinárodní radě, což je vůbec nejvyšší orgán DofE. Čtyřiadvacetiletá Eliška Křížová byla v roce 2022 zvolena do role Emerging Leadera. Jak svou roli hodnotí? Co jí dala a co se naučila díky plnění DofE? 

Letos je tvůj třetí a taky poslední rok v roli tzv. Emerging Leadera, teď nově se tato role jmenuje International Youth Representative. Můžeš prosím vysvětlit, o co vlastně jde?  

Na mezinárodní úrovni DofE máme celkem osm mladých leaderů (dva za každý region), kteří zastupují účastníky programu v Mezinárodní radě. S kolegyní Aybüke reprezentujeme evropské, arabské a středomořské státy (tedy EMAS region). Kromě toho se během roku věnujeme advokacii, setkáváme se s účastníky a reprezentujeme organizaci na mezinárodních akcích.

Jsi tedy členkou tzv. International Council. Co všechno tato role obnáší?  

Mezinárodní rada se osobně setkává jednou ročně a někdy také online během roku. Je to nejvyšší orgán DofE, který rozhoduje o celkové globální strategii a jehož se účastní i Jeho Královská Výsost, princ Edward. Během zasedání často jako youth representatives vstupujeme do diskusí, přinášíme naše pohledy a body k projednání. Pomáháme tedy rozhodovat o celkové strategii organizace. Tato setkání jsou pro nás jako leadery velmi intenzivní i mimo oficiální zasedání, protože je to jediný týden v roce, kdy se sejde nás všech osm osobně. V listopadu jsme byli ve Skotsku, kde jsme například kromě zasedání také diskutovali ve skotském parlamentu, navštívili místní DofE centra nebo strávili den s místními ambasadory a účastníky.

Jaká témata jste tedy za poslední dobu řešili nebo jste je vnášeli na jednání? 

Nejčastějším tématem mezi evropskými účastníky je zájem o mezinárodní komunitu. Za nás se komunita přesunula na LinkedIn a uspořádali jsme fokusové skupiny, abychom našli způsoby, jak ji co nejvíce vylepšit. Také jsme vytvořili jasnou strukturu naší role a upravili proces přihlašování do voleb – dřívější systém nebyl tak inkluzivní. Teď přihlášku může podat úplně každý, i bez nominace místní kanceláře, jak to bylo dřív.

Na mezinárodních akcích navazujeme kontakty s ostatními organizacemi v regionu a pravidelně diskutujeme se zástupci Big 6, tedy největších globálních organizací pro mládež. Jsme aktivní i v rámci Global Youth Mobilization, která zapojuje mladé lidi do řešení globálních výzev. Mimoevropští účastníci naopak nejčastěji zmiňují potřebu větší participace mladých lidí, lepší dostupnosti DofE ve vzdálenějších regionech a větší inkluze.

Nemohu sice sdílet konkrétní body z Mezinárodní rady, ale zpětná vazba od účastníků se vždy dostala tam, kam měla – ať už do diskusí v týmu, na regionální konference nebo do mezinárodního prostředí. Právě proto je skvělé sledovat komunitu na LinkedInu. Jsou tam často příležitosti, jak se více zapojit nebo se s námi dokonce zúčastnit offline akcí.

Je mi jasné, že za téměř dva a půl roku jsi v této roli nasbírala spoustu zážitků. Kdybys ale mohla vypíchnout třeba tři, které pro Tebe byly nejsilnější, nejzajímavější nebo tě nejvíc obohatily. Jaké by to byly?  

Nejdříve se mi určitě vybaví celý můj tým. I když jsme každý z jiného koutu světa, stali se z nás nejlepší kamarádi a práce po boku ostatních je zkrátka to nejlepší, co mi tato role mohla přinést. A přála bych tenhle zážitek úplně všem! Z ostatních zážitků se mi nejspíš vybaví moderování večera pro Jeho Královskou Výsost prince Edwarda, jeho manželku a největší donory. Na konci vystoupila i zpěvačka Lulu a ten večer měl zkrátka všechno, co mohl mít.

Výšlap z komfortní zóny, který jinde není

Co tě vlastně vedlo k tomu, že ses do této role přihlásila?  

Obecně se ráda pouštím do nových věcí a často o nich ani moc nepřemýšlím. Tenkrát mi však pozdě večer zavolala Verča z české kanceláře DofE. Řekla mi, že se otevírají volby, a povzbudila mě, abych je zkusila. Mohla bych být sebevíc ambiciózní, ale kdybych kolem sebe neměla přesně tyto skvělé lidi, tak daleko bych se nikdy nedostala.

Tvůj mandát se pomalu blíží ke konci a aktuálně se dofáci a dofačky můžou hlásit právě na tvé místo jako International Youth Representatives. Proč by to podle tebe měli zkusit? 

Protože je to neskutečně posune jako osobnosti. Zažijí výšlap z komfortní zóny, jaký jen tak jinde nezažijí. Ocitnou se na čtyřchodové večeři na královské lodi Britannia, v paláci Holyroodhouse nebo v St. James’s Palace a budou muset komunikovat s lidmi, které by jinak nikdy nepotkali. K tomu si najdou přátele po celém světě a získají možnost podílet se na rozhodování na té nejvyšší úrovni. V mezinárodním DofE jsou skvělí kolegové a už jen pracovat v jejich kolektivu je odměnou samo o sobě.

Co ti celá zkušenost role Emerging Leadera dala? Jak ty téměř tři roky hodnotíš?

Celá tahle zkušenost mi hlavně ukázala, že věk je opravdu jen číslo – nezáleží na tom, jestli mluvíte se samotným princem Edwardem, donory z celé Anglie nebo členy parlamentu. Pokud máte co říct a sami jste si programem prošli, váš hlas by měl být slyšet. Zároveň jsem si ale ještě víc uvědomila, jak důležité je mít kolem sebe ty správné lidi. Kdyby tým mezinárodního DofE nebyl otevřený našim nápadům a nepodporoval nás na každém kroku, tahle role by nikdy nebyla tím, čím je. Všech nás osm vede Seren, se kterou se cítím v bezpečí, ať už jsem ve Španělsku, nebo v Evropském parlamentu. A až díky této zkušenosti jsem si uvědomila, jak klíčoví jsou lidé, jako je ona.

Jakým způsobem jste se tedy snažili prosazovat zájmy mladých lidí?

Velkou součástí naší práce bylo především zjistit, jaké zájmy to vlastně jsou. Pořádali jsme několik večerních setkání a mluvili s účastníky na různých eventech. Hodně také spolupracujeme s ambasadory DofE UK. V rámci Mezinárodní rady máme vyhrazené místo v agendě, kde tyto zájmy předáváme dál, otevíráme je při networkingu a prosazujeme je na regionální úrovni v rámci advokacie.

Vidíš rozdíly mezi tím, jak se v různých evropských zemích přistupuje k mladým lidem a jejich participaci?    

V rámci Evropského fóra mládeže jsem mohla mluvit se zástupci prakticky všech evropských zemí, a právě toto bylo něco, co mě zajímalo. Rozdíly mezi zeměmi určitě jsou, ale spíše vidím rozdíl v tom, jak vážně je názor mladých lidí brán. V některých zemích mají mladí lidé možnost být součástí konzultačních procesů přímo na vládní úrovni. Ve Skotsku jsme například mluvili se zástupci Skotského mládežnického parlamentu a mladí mají spoustu místních organizací, které jejich participaci ulehčují. V některých částech Evropy ale stále přetrvává pocit, že mladí by měli „nejdřív dospět“, než dostanou prostor k rozhodování.

Aby se člověk mohl vůbec do role International Youth Representative přihlásit, musí už mít splněnou, nebo právě dokončuje, zlatou úroveň. Jak ses do DofE zapojila ty?

Mě do DofE přivedla moje paní učitelka dějepisu, kterou jsem měla vždy ráda. A vlastně také to, že jsem někdy blázen a chci zkusit vše, co se mi nabídne. Obecně skáču do všeho po hlavě a DofE nebylo výjimkou.

I zjištění, co člověka nebaví, je součástí DofE

Ty jsi v DofE splnila všechny tři úrovně – bronz, stříbro i zlato. Kdybys mohla vybrat jednu nebo dvě aktivity, díky kterým ses nejvíc posunula. Jaké by to byly?

Vždy ráda říkám, že mě nejvíce posunula moje sportovní aktivita. Vybrala jsem si běh – a zjistila jsem, že mě vlastně strašně moc nebaví. S odstupem mi došlo, že i tohle je součást DofE – uvědomit si, co člověka baví, ale i to, co mu úplně nesedí.
Také ráda vtipkuju, že DofE na mě vykoukne z každé příležitosti, do které se pustím.

V rámci dobrovolnictví jsem chodila do jednoho výchovného ústavu a nakonec jsem se mu věnovala i ve své bakalářské práci. S kapelou jsme minulý rok pořádali benefiční koncert, na který holky z ústavu napekly sušenky pro posluchače. A také nám pomohly dovyprodat koncert s orchestrem. Já jim během DofE dala „jen“ svůj čas, ale ony mi to od té doby tisíckrát vrátily.

Co nejdůležitějšího ses v rámci DofE naučila?  

Naučila jsem se, že být ambiciózní je skvělé, ale dosahovat všech těch velkých věcí je prakticky nemožné, pokud kolem sebe nemáte ty správné lidi, kteří vám dělají oporu a fandí vám. Také jsem se naučila poznat své hranice a říct si o pomoc, když už je toho zkrátka moc. A to je pro mě snad ta nejcennější schopnost, kterou jsem se díky DofE naučila.

Cítíš, že ses díky DofE nějak změnila nebo posunula?    

DofE mi kromě výše zmíněného dodalo také sebevědomí a celkový drive do vystupování z komfortní zóny. Prakticky se z toho stalo mé nové hobby. A to bych přála úplně všem!

Aktuálně dokončuješ studium psychologie. Co chceš dělat do budoucna? A využiješ tam i nějak zkušenosti z posledních tří let? 

Momentálně mám stáž v psychoterapeutické praxi a myslím, že právě psychoterapie je směrem, kterému bych se v budoucnu chtěla věnovat. Zároveň si jsem ale jistá, že zkušenosti z posledních tří let budu využívat i nadále – ať už v advokacii, moderování, nebo v čemkoli dalším, co přijde.